Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Doprovázejí ho neurovegetativními projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, někdy husí kůže. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Strach motivuje k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním. Kde to není možné, tam se často strach mění na agresi.

Strach rozlišujeme na atavistický, který je vrozený (strach z bouře, ze tmy, z některých zvířat) a naučený (strach ze stáří, osamělosti, ztráty zaměstnání atd.).

Druhy strachu

 Všechny možné úzkosti jsou vždy variantami čtyř základních strachů, které souvisí se čtyřmi hlavními požadavky, před které nás život staví. Situace, kdy jedna ze čtyř základních úzkostí převáží nebo viděno z druhé strany, kdy se člověk vzdá jednoho ze čtyř základních impulzů, nás zavede k popisu čtyř forem neuróz: schizoidní porucha, deprese, nutkavá neuróza a hysterie. Jaké jsou tedy základní životní požadavky a formy strachu?

První požadavek je, že se máme stát jedinečným individuem s kladným vztahem ke svému životu a vymezujícím se vůči jiným, že se máme stát nezaměnitelnými osobnostmi, nikoliv vyměnitelným masovým člověkem. Tím je však dán veškerý strach, který nám hrozí, když se odlišíme od druhých a vypadneme tak z bezpečí sounáležitosti a pospolitosti, strach z osamění a izolace.
U depresivních lidí je vyhrocen do extrému strach ze sebeuskutečnění, které je těmito lidmi vnímáno jako nezajištěnost a izolace.

Druhým požadavkem je, abychom se s důvěrou otevřeli světu, životu a bližním, abychom se nebáli toho, co není já, co je cizí, abychom žili ve vzájemné výměně s tím, co je mimo nás. Je s tím však spojen strach, že ztratíme své já, že se staneme závislými, že se vydáme, že nebudeme moci přiměřeně žít svůj vlastní život, obětujeme jej druhým a že přizpůsobení, které se od nás žádá, nás donutí vzdát se velké části sebe samých.
Schizoidní osobnosti charakterizuje přehnaný strach z odevzdání se a přeceňování impulzu k sebezáchově a vymezení vlastního já.

Třetí požadavek je, že máme usilovat o trvání. Máme se v tomto světě usadit, plánovat do budoucna, být cílevědomí, jako by náš život byl bez hranic, jako by byl svět stabilní a jako by se budoucnost dala předvídat, jako bychom mohli počítat se setrváním všeho - a přitom vědět, že "media in vita morte sumus", totiž že náš život může každým okamžikem skončit. Tímto požadavkem, abychom směřovali do nejisté budoucnosti, jsou dány veškeré úzkosti, které souvisí s vědomím pomíjivosti, naší závislosti na mnoha věcech a s vědomím iracionální nevypočitatelnosti naší existence. Strach z toho, že se máme odvážit něčeho nového, že máme plánovat do nejistoty, strach z toho, že bychom se měli odevzdat toku života, který se nikdy nezastaví a i nás zachvátí a promění.
Nutkavou osobnost charakterizuje přehnaný strach ze změny a pomíjivosti. Velmi touží po jistotě, s čímž souvisí opatrnost, cílevědomé plánování na dlouhou dobu a celkové zaměření na trvání.

Čtvrtý požadavek spočívá v tom, že máme být ochotni vždy se měnit, přitakat změnám a vývoji, vzdát se toho, co je důvěrně známé, nechat za sebou tradice a to, na co jsme zvyklí, neulpívat, neustále se rozcházet a loučit s tím, čeho jsme právě dosáhli, být otevřeni všemu novému, odvažovat se neznámého a všechno prožívat jen jakoby zastávky na cestě. S tímto požadavkem je spojen strach, že budeme určováni, svazováni pořádky, nutnostmi, pravidly, zákony, vírem minulosti a zvyklostí a omezováni ve svých možnostech a touze po svobodě.
Hysterické osobnosti charakterizuje extrémní strach z nevyhnutelnosti, z nutnosti a z omezenosti naší touhy po svobodě. Tito lidé jasně usilují o změnu a svobodu, přitakávají všemu novému, mají potěšení z rizika a budoucnost se všemi svými možnostmi je pro ně velkou šancí.

Živý řád mezi těmito protichůdnými požadavky se zdá možný jen tehdy, když se pokusíme žít mezi těmito impulzy v rovnováze. Taková rovnováha však neznamená něco statického, ale je plná vnitřní dynamiky, protože nikdy není něčím dosaženým, ale vždy něčím, co je třeba vytvářet.Přitom nesmíme zapomínat na to, že druh právě prožívaného strachu a stupeň jeho intenzity závisí jak na našich vrozených dispozicích, tak na okolních podmínkách, do nichž jsme se narodili.

V knize Fritze Riemanna "Základní formy strachu ", kterou vydalo nakladatelství Portál naleznete dále podrobný popis jednotlivých typů lidské osobnosti, jejich vznik, charakteristiky a formy vztahů s druhými lidmi.

 symptomy hysterie:

1. sebedramatizace, teatrálnost, přehnaný projev emocí
2. sugestibilita snadno ovlivnitelná jinými lidmi nebo okolnostmi
3. mělká a labilní emotivita
4. trvalé vyhledávání vzrušení a ocenění druhými a činností, při kterých je člověk trpící hysterií středem pozornosti
5. nepatřičná svůdnost ve zjevu nebo chování
6. nadměrné soustředění na fyzickou přitažlivost
7. přidružené rysy mohou zahrnovat egocentričnost, povolnost vůči sobě, trvalou touhu po ocenění, snadno zranitelné city a přetrvávající manipulativní chování k dosažení vlastních potřeb
8. další možné symptomy: výskyt pseudoiluzí, pseudohalucinací, amnézie, depersonalizace, derealizace, alternace, rozdvojení a rozštěp osobnosti, pseudologia fantastica (bájivá lhavost)

TOP 10 podle ankety v Česku

1. STRACH Z LÉTÁNÍ
Ačkoliv je létání statisticky nejbezpečnější způsob přepravy, stále se ho bojí nejvíce lidí. A ještě víc jich přibylo po 11.září a po každém dalším leteckém neštěstí. Této fobie se lze ale zbavit. Mají třeba i letušky strach z letu?

2. STRACH Z VÝŠEK 
Bojíte se vylézt na Eiffelovku? Na Petřín? Nebo dokonce přejít most? Strach z výšek je celkem běžný a vlastně i přirozený. Existují ale i lidé, kteří dennodenně v několika desítkách metrů pracují. Jako například jeřábník Jan Tatar nebo kominík Miroslav Javůrek. Jaký je vlastně svět tam nahoře?  A co na něj říká třeba Maruška z VyVolených, která se strachem z výšek bojuje neustále? A slaní Maruška třeba takový Zvíkovský most?

3. STRACH Z PAVOUKŮ A HADŮ
Patrně nejčastější fóbie většiny z nás. Proč se bojíme právě těchto živočichů? Máme k tomu opravdu důvod? O tom jací hadi a pavouci opravdu jsou nám řekne zoolog Bohumil Král. Jan Cimický nám prozradí, co zapříčiňuje fobii ze zvířátek, které má třeba Robert Rosenberg jako domácí miláčky. A jaké celebrity se hadů a pavouků bojí?
 

4. STRACH ZE ŠPATNÉHO VYSVĚDČENÍ
Za pár týdnů je to po roce zase tady. Vzpomínáme na to všichni. Někteří jsme se báli, jiní se těšili. Jediný list papíru může pro někoho znamenat tresty a pro jiného odměny. Trápí se špatnými známkami jen učitelé, rodiče nebo i děti? Linky bezpečí jsou v červnu stále obsazené a případy některých dětí končí tragicky. Kdo může za ten přehnaný nátlak? Jak prožívají děti strach z konce školního roku?
 
5. PSÍ PSYCHOLOG I PEJSCI MAJÍ SVÉ FOBIE
Rudolf Desenský o sobě tvrdí, že umí ovládat pozitivní i negativní energii. Využívá ji velmi zvláštním způsobem, umí ovládat psy svými pocity a očima. Nemusí se jich ani dotknout a dokáže je ovládnout a zbavit jejich fóbií. Žije mezi psy jako člen smečky a dokáže ze zabijáka udělat přítulného miláčka a naopak. Hlasujte pro psího psychologa v Top 10.  

6. MARIKA GOMBITOVA - STRACH PŘED SVĚTEM
Před více než dvaceti lety upoutala vážná autonehoda Mariku Gombitovou na invalidní vozík. Stále ale vyhrává slovenské Slavíky a mohla by vyprodávat koncertní sály. Je ale uzavřená doma, ve svém světě, kam nikoho nepustí. Proč má strach z okolního světa a proč už nikomu nevěří? Tajemství Mariky Gombitové nám poodhalí Vašo Patejdl, Jana Paulová a osoba, která k ní má nejblíž.  

7. ŽIVOT VE STRACHU - OBĚŤ NÁSILÍ
Žila se svým manželem dlouhým 12 let. Vychovala 3 děti. Až dnes se dokáže otevřeně přiznat, že ji manžel celá ta léta brutálně týral. Nikdy nebyla sama, sledoval ji na každém kroku. Týral ji psychicky i fyzicky, kdykoli na ni sáhl, začala zvracet. V lednu se jí konečně povedlo utéct i s dětmi. Dodnes má noční můry a strach ze všech mužů.
 

8. FÓBIE SLAVNÝCH - STRACH Z FANATICKÝCH FANOUŠKŮ
Jaké to je když obdiv překročí hranice a z fanouška se stane psychopat. Petru Kotvaldovi chtěli ukrást kočárek s dítětem, Martinu Dejdarovi vyznávali fanynky lásku nápisy na chodbě, Zuzana Belohorcová zažila teror po telefonu a Dagmar Patrasovou jeden fanoušek neustále pronásleduje. Mají ale všichni jen špatné zkušenosti? Jaké to je mít problém s fanouškem uvidíte v Top 10. 

9. ALBERT VENEDIKTOVIČ IGNATĚNKO POSTRACH SVÉHO OKOLÍ
Má u nás mnoho příznivců i odpůrců, někoho svými schopnosti okouzlí, jiní se ho bojí. Jen někdo tak výjimečný jako profesor Ignatěnko ovládá telepatické schopnosti, předávání energie, umí rozhánět mraky i léčit. Je zakladatelem Kosmohumanistického učení a zapůsobil i na známé osobnosti jako Jaromír Jágr, Helena Vondráčková nebo Jiří Krampol, který o své spolupráci s profesorem řekne vše v Top 10.   

10. STRACH PO AUTONEHODĚ
Nehoda, kterou má za sebou mnoho z nás. Autohavárie může člověka poznamenat nejen fyzicky, ale i psychicky. Někteří se s tímto traumatem vyrovnávají celý život. Autonehody si nevybírají a zažilo je i mnoho celebrit. I když mnohdy šlo jen o škrábnutí, jezdí od té doby opatrněji. Se svými pocity se nám svěří Kateřina Brožová, Jan Čenský i Jan Cimický, který přežil nedávnou nehodu jen zázrakem. 

 

Míry strachu

Strach může být popsaný různými požadavky v souhlasu s jeho mírami příbuzného. Strach pokryje množství požadavků - starost, úzkost, děs, zděšení, paranoia, hrůza, perzekuce komplexní a strašný. 

Nedůvěra

Nedůvěra je období upozornění dříve, než skutečný strach začne, někdy vysvětlil to jako vnitřní pocit opatrnosti, obvykle soustředěný k osobě nebo objektu. Nedůvěra je nedostatek víry nebo víry, popsal jako pocit upozornění k něčemu sporný nebo neznámý. Například, mít nedůvěru v viklajícím starém mostu přes pokles 100ft.

Paranoia

Paranoia je termín popsal psychosis strachu, příbuzný falešné představě bytí perzekuovaný (vidět také vina) toto vnímání často způsobí jednoho měnit jejich normální chování v cestách radikála, po čase jejich chování může stát se extrémně poutavé.  

Děs

Děs se odkazuje na výslovný stav strachu, když někdo stane se ohromený se smyslem pro bezprostřední nebezpečí. Tak, děs přemůže osobu k bodu učinění nerozumných voleb a non-typické chování.