"Alzheimer" devastuje 135 tisíc Čechů. Deset varovných příznaků nemoci

Praha - Česko stále nemá Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc. Zatímco v USA či Francii podpořili národní plány prezidenti, v ČR podle předsedkyně České alzheimerovské společnosti a přednostky pražského Gerontocentra Ivy Holmerové takovou podporu plán nemá. Práce na něm se zastavily, podle vládního usnesení ho přitom měla vláda dostat ke schválení letos v říjnu. Alzheimerovou demencí trpí 135.000 Češek a Čechů, ve zdravotnických a sociálních zařízeních se léčí sotva každý desátý. Tři čtvrtiny nemocných jsou v péči rodin.

Na problematiku pečujících upozorní Mezinárodní den Alzheimerovy choroby, který připadá na 21. září. Se stárnutím populace nemocných přibývá, v roce 2050 by mohl počet nemocných v ČR dosáhnout 225.000.

Alzheimerova choroba je celosvětově čtvrtou až pátou příčinou úmrtí. Jde vlastně o zrychlené stárnutí mozku, s věkem pacientů přibývá: ve věku 65 let jí trpí pět procent lidí, ve věku 80 let třetina.

"Především povědomí o nemoci je v ČR malé, mělo by se o ní víc hovořit, aby se pacientům i rodinám žilo lépe. Aby obce byly přátelštější k lidem s těmito poruchami, k jejich rodinám a zřizovaly potřebné služby," shrnula představy lékařů pečujících o pacienty s demencí Holmerová.

O Alheimerově demenci se podle ní sice mluví jako o strašáku, ale včas se na ni nemyslí, léčba začíná zbytečně pozdě nebo vůbec. Narůstající potíže s pamětí a orientací se přičítají věku, ačkoli běžnou součástí zdravého stárnutí nejsou. "Problém je s odbornou pomocí, rodiny často nevědí, že mají nárok na příspěvek na péči, nebo jim není přiznán," řekla.

Na léčení Alzheimerovy nemocí dává VZP ročně 600 milionů korun, loni evidovala přes 27.000 léčených. Zdravotní pojišťovny celkem vydají na léčení Alzheimerovy nemoci ročně miliardu korun.

Holmerová připomněla, že i když počty hospitalizací dlouhodobě rostou, 75 procent pacientů je v domácím ošetření, bývá to na úkor kvality života celé rodiny. Péče o lidi s demencí je vysilující, trvá 24 hodin denně.

Pro stát je péče rodiny levnější, obce ale musejí nabídnout služby, aby to rodina zvládla, například mohla dát pacienta s demencí ve dne do "školky", kde se o něj postará školený personál. Česká alzheimerovská společnost vydala rady pečujícím na webu gerontologie.cz. 

Deset příznaků, které by vás měly varovat:

1. Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly

Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků a vzpomenout si na ně později, je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později.

2. Problémy s vykonáním běžných činností

Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je po jídle. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou ale připraví jídlo a nejen že ho zapomenout dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali.

3. Problémy s řečí

Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl.

4. Časová a místní dezorientace

Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede, to je normální. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se ztratí ve vlastní ulici a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak se dostanou domů.

5. Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek

Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou.

6. Problémy s abstraktním myšlením

Placení složenek anebo sledování účtů kreditní karty může nekoho vyvést z míry, když je trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat.

7. Zakládání věcí na nesprávné místo

Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky.

8. Změny v náladě nebo chování

Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí ale podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod, píše server alzheimer.cz.

9. Změny osobnosti

Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.

10. Ztráta iniciativy

Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se do něčeho zapojil.

S pamětí to je jako se svaly. Když se nepoužívají, začnou odumírat. Alzheimerova choroba sama o sobě je zatím nevyléčitelná. Její průběh však můžeme ovlivnit způsobem života, který vedeme již před vypuknutím onemocnění. Je známo, že u lidí s aktivním životním stylem, bohatým duševním životem a trénovaným intelektem je průběh onemocnění pomalejší.

Menší pravděpodobnost onemocnění je u osob duševně aktivních a s vyšším vzděláním. Jedinou v současnosti známou ochranou a prevencí je tedy trénovaný, výkonný mozek.