Proč šlechticům koluje v žilách modrá krev?
Název pochází ze španělského sangre azul (= modrá krev ).
Jeho původ spadá do doby, kdy svou nadvládu nad Pyrenejským poloostroven hájili Vizigoti prati Arabům. Těm se však nakonec podařilo vizigotský stát zlomit a na několik set let obsadit celý poloostrov.
Podle arabského vojevůdce Tarika byl pojmenován Giblartar ( džebel el Tarik ).
A právě na začátku osmého století nejspíše vzniklo slovní spojení o modré krvi, nebot´ bílí rytíři západogotští, kterí byli pokládani za cosi vznešenějšího, "lišili se od tmavých Arabů tím, že bílou jejich pletí krevní žíly promodrávaly".
Proč se nepravdivé zprávě říká kachna?
Původ tohoto rčení vysvětlují nejméně dvě verze.Nejblíže pravdě asi bude ta první.
Koncem 17, století se stalo v Německu zvykem označovat v novinách neověřené zprávy zkratkou latinského non testatus - tedy N.T. ( čti enté ).
A protože německé slovo die Ente znamená kachnu, přešel tento obrat do běžné řeči.
Druhá verze také sahá do německých zemí. Podle ní Martin Luther v jednom z řady kázání hovořil o jakési Lugendě s pytlem lží. Z toho se časem stala Lúgenda a Lúg-Ente ( Lživá kachna ).
Liška není, pokud jde o inteligenci, žádný zázrak. Rozhodně se nedá srovnávat například s delfínem nebo se slonem nebo s mnoha a mnoha jinými zvířaty, koneckonců možná ani s domácím psem nebo s vlkem. Musíme si ovšem uvědomit, co považujeme za chytrost. Chytrost je důležitá vlastnost, která pomáhá zvířeti, nebo i člověku, k přežití. A v čem chytrost lišky spočívá? Především v opatrnosti. Liška musí být opatrná, na venkově bývají psi, kteří hlídají, musí se nějakým způsobem do kurníku podhrabat nebo musí za dne vyčíhat okamžik, kdy jsou slepice bez dozoru. A lišky toto umějí. A proto si liška vysloužila charakteristiku, že je velmi chytrá. Je to známé a hojně užívané rčení a označuje osobu, která usedavě pláče a z očí jí kapou veliké slzy. A kde má toto rčení původ? Za vysvětlením musíme jít trochu dál od našich zemí, nejenom proto, že u nás želvy v přírodě nežijí, ale ani chov suchozemských želv nedává k žádnému takovému podobnému rčení záminku. Musíme za tím jít až do tropických moří, na písčité pláže v Karibiku nebo v Indickém oceánu. Tam totiž při velkém štěstí můžeme skutečně vidět želvy plakat. Mořská voda je slaná a množství soli, která by se hromadila v těle, by působilo velké problémy. A proto mají mořští savci, ale i mořští plazi, především želvy, zvláštní zařízení, jak přebytečnou sůl vylučovat. Tato sůl se vylučuje v blízkosti očí velikými žlázami, podobnými slzným kanálkům, a želvy, když vylezou na břeh, odkapávají ze žláz veliké kapky silně koncentrované tekutiny, vlastně je to silně koncentrovaný roztok mořské soli. Želvám to pomáhá ještě v jedné věci. Když totiž želva vyleze na břeh, je v nebezpečí, že jí začnou oči zasychat, protože žije celý život ve vodě a plave s otevřenýma očima. Očima se také řídí při hledání potravy. A když si k tomu ještě představíme, že želva musí vyhrabat v jemném písku jámu, do které naklade vajíčka, a to jámu dosti hlubokou, tak se jí do očí může dostat písek. Takže ty velké "slzy" jí pomáhají i v tom, že jí oči omývají. To lidé už dávno zpozorovali, a protože slzy si většinou spojují s pláčem, vznikla pověst o tom, že želvy pláčou.
Proč se pro štěstí drží palce?
Správně by se měl držet jen jeden palec. Tento zvyk pochází z oblíbené zábavy Římanů - gladiátorských her ( glaudius - meč ).
Prací gladiátorů bylo zabíjet. Byli cvičeni ve speciálních školách. Jejich povolání bylo považováno za nečestné, proto byl výraz gladiátor považován jako nadávka pro úkladného vraha. Gladiátory se stávali zločinci odsouzeni na smrt, zajatci i otroci, kteří zápasili až do smrti své nebo smrti soupeře. Proto při vstupu do arény zdravili nejmocnějšího muže říše:
Ave, Caesar, morituri te salutant! ( Budˇ zdráv císaři, zdraví tě ti, kdož jdou na smrt!)
Vítěz býval odměnován palmovou ratolestí. Poražený, pokud přežil, mohl prosit o milost.
O výsledku rozhodoval císař nebo úředník, který zápas pořádal, s přihlédnutím ke spokojenosti diváků.
Jeho palec zdvižený vzhůru znamenal pro poraženého milost, obrácený k hlíně - smrt.
Dokud byl palec schovaný v dlani, bojovníkova naděje žila.Proč se říká "je chytrý jako liška"?
Proč se říká "plakat jako želva"?