Slunce je nejbližší hvězda Zemi a je zatím jediná, jejíž povrch můžeme detailněji sledovat (povrchem máme na mysli nejspodnější vrstvu, kterou jsme schopni vidět). Jsme na jeho povrchu schopni pozorovat útvary o velikosti desítek a stovek kilometrů. Avšak nitro Slunce můžeme popisovat pouze modely, jež se shodují s pozorováním vnějších projevů Slunce.
Slunce je centrální těleso naší sluneční soustavy. Obsahuje 99 % hmotnosti celé soustavy. Je mohutným zdrojem energie, kterou vyzařuje ve všech oblastech elektromagnetického záření, čímž ovlivňuje všechna tělesa sluneční soustavy. Je to obrovská žhavá plazmová koule.
Merkur je Slunci nejbližší a zároveň nejmenší planeta ve sluneční soustavě. Pro představu o jeho velikosti je jeho průměr asi 38 % průměru Země a je tedy zhruba 1,4 krát větší než Měsíc. Rovníkový průměr má dokonce menší než měsíc Jupitera - Ganymed a měsíc Saturna - Titan.
Merkur je často viditelný triedrem nebo i neozbrojeným okem, ale je vždy velmi blízko Slunce a je těžké ho uvidět na zesvětlené obloze. Jeho jasnost dosahuje maximální hvězdné velikosti -1,9 mag, tedy více než jasnější hvězdy, avšak v přesvětlení zapadajícím či vycházejícím Sluncem jeho záře snadno zaniká.
Venuše je po Měsíci nejjasnější objekt na noční obloze. Má na to nárok, protože je Zemi nejblíže. Venuši lze pozorovat ráno nebo večer. Na Venuši lze už triedrem nebo malým dalekohledem pozorovat fáze dne, ale jak je známo, Venuše je obklopena hustou atmosférou, takže dalekohledy lze pozorovat jen atmosféru.
Astronomové se nyní někdy zmiňují o Venuši jako o sestře Země. Obě mají podobnou velikost, hustotu a objem. Obě vznikly ve stejné době zahuštěním ze stejné mlhoviny. Nicméně, během posledních málo roků vědci přišli na to, že tady podobnosti končí. Nemá žádné oceány a je obklopena hustou atmosférou, složenou převážně z oxidu uhličitého a v atmosféře se nachází i kapky kyseliny sírové. V atmosféře nenaleznete téměř žádné vodní páry. Na povrchu je atmosférický tlak 90 x větší než na Zemi v nulové nadmořské výšce.
Země je třetí planeta naší sluneční soustavy, počítáno z pohledu od Slunce, od kterého je vzdálena v průměru 150 miliónů kilometrů a je zatím jedinou známou planetou, na které existuje život. Z našeho pozemského pohledu se nám může naše planeta zdát jako obrovská, s nekonečným oceánem vzduchu, avšak astronautům se jeví spíše jako maličká modrá planeta s tenkou atmosférou, s hnědými kontinenty a bílou oblačností.
Mnozí z nás by se možná rádi vydali na cestu do vesmíru, také proto, abychom mohli obdivovat zázračnou planetu Zemi nejen z vesmírných obrázků. A přitom je zajímavé si uvědomit, že všichni jsme vesmírnými cestovateli na kosmické lodi, naší planetě Zemi, která je neustále v pohybu, obíhá kolem Slunce, zároveň rotuje kolem vlastní osy a spolu se sluneční soustavou obíhá kolem středu naší Galaxie.
Mars je druhá nejmenší planeta (po Merkuru) a obíhá jako čtvrtá planeta kolem Slunce. Na obloze nás upoutá jeho načervenalá barva a proto je často označován za Rudou planetu. Horniny, půda a obloha mají červený nebo růžový odstín. Výrazná červená barva byla hvězdáři pozorována celou historii. Staré národy ji považovaly za symbol ohně a krve, a proto možná nepřekvapí, že mu bylo jeho jméno dáno Římany na počest jejich boha války. Podobná jména mu daly
Jupiter je pátá planeta od Slunce a a je největší planetou ve sluneční soustavě. Jupiter je se svým rovníkovým průměrem 142 800 km největší planetou ve sluneční soustavě. Je v pořadí pátou planetou od Slunce. Pokud by byl Jupiter dutý, tak by takto vzniklý prostor vyplnilo více než tisíc Zemí. Jako všechny plynné planety i tato má systém prstenců, ale velmi nejasný a zcela skrytý ze Země (prstenec byl objeven v roce 1979 pomocí kosmické sondy Voyager 1).
Saturn patří mezi velké planety, podobá se Jupiteru (jeho hmotnost je však jen třetinová). Jde o z velké části plynné těleso, složené převážně z vodíku s nejnižší hustotou (690 kg·m−3) v celé sluneční soustavě. Velmi nápadné je u Saturna jeho zploštění na pólech, způsobené rychlou rotací (takže rovníkový průměr je 120 660 km, zatímco polární průměr činí jen 98 000 km - možným vysvětlením tohoto jevu je spíše tekutá než pevná fáze vodíku v jádru, která se za vnitřních tlaků nezmění až do teploty 7000 K). Sklon osy rotace vůči oběžné dráze má velký význam z hlediska viditelnosti Saturnova prstence.
Uran je sedmá planeta od Slunce a je třetí největší ve sluneční soustavě. Má rovníkový průměr 51 800 kilometrů a oběhne okolo Slunce jednou za 84,01 pozemských let. V rovníkovém průměru je větší než Neptun, ale co do váhy je lehčí než on. Jeho střední vzdálenost od Slunce je 2 870 milionů kilometrů. Délka dne na Uranu je 17 hodin 14 minut. Uran má známých 21 měsíců, ale předpokládá se, že jich je ještě o něco více.
-
Neptun je typickým představitelem planety zvané plynný obr, jeho průměr je 49 500 km.
Neptun je místem, kde vanou nejsilnější větry v naší sluneční soustavě. Poblíž Velké temné skvrny dosahuje rychlost větru 2000 km/h. Většina větrů vane západním směrem, tedy proti rotaci planety.Na Neptunu lze pozorovat několik velkých, temných skvrn, připomínajících bouře na Jupiteru. Největší skvrna, známá jako Velká temná skvrna, o velikosti průměru asi jako naše Země, je podobná Velké rudé skvrně na Jupiteru
- Malá tělesa
- Trpasličí planety
Trpasličí planeta je nebeské těleso sluneční soustavy, které splňuje následující 4 podmínky:
-
obíhá okolo Slunce,
-
má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého),
-
nevyčistilo okolí své dráhy a
-
není satelitem.
-
- Planetky
-
Planetky (asteroidy) jsou shluky skal o velikostech desítek metrů až stovek kilometrů, které obíhají kolem Slunce většinou po drahách podobných planetárním. Nejvíce z pozorovaných planetek se nachází mezi drahami Marsu a Jupiteru, v poslední době jsou však objevovány i větší planetky za drahou Neptunu. Naopak některé planetky se přibližují k Zemi a mohou na ni i dopadnout. Malé úlomky planetek k nám dopadají často jako meteority, několikakilometrové skály mohou znamenat i ohrožení naší civilizace.
- Komety
Komety jsou malá tělesa sluneční soustavy, která se pohybují většinou po eliptických drahách s velkou výstředností. Výrazně mění svůj vzhled při přiblížení ke Slunci. Ve velké vzdálenosti od Slunce vypadají jako mlhovinné, slabě svítící objekty. Při přibližování ke Slunci vzniká ohon, orientovaný na opačnou stranu než Slunce.
- Trpasličí planety
Slunce |
Měsíc |
||
Východ: 5:15 | Východ: 1:45 | ||
Západ: 20:57 | Západ: 19:44 |
Fáze Měsíce
Měsíc má mnoho různých tváří, ale přesto zůstává stále stejný. Astronomové říkají, že mění fáze. Celý tento úchvatný životní cyklus měsíčních proměn se nazývá lunace a trvá přesně 29 dní 12 hodin 44 minut a 2,8 sekundy.
Popis
Nov - stáří 0 dníŽivotní cyklus Měsíce začíná novem, kdy se náš soused nachází mezi Zemí a Sluncem. Osvětlena je jeho odvrácená strana, při pohledu ze Země je tudíž neviditelný. Jednak se díváme na jeho temnou polovinu, jednak se zdržuje na denní obloze poblíž Slunce. Měsíc v novoluní můžeme spatřit pouze při zatměních Slunce, kdy zakrývá sluneční disk. |
|
Dorůstající srpek - stáří 0 až 7,4 dníJiž pár dní po novu lze večer nad západním obzorem sledovat úzký měsíční srpek, na obloze je den po dni stále dál od Slunce, zapadá stále později a přibývá.V této době můžeme spatřit slabý svit i na neosvětlené straně měsíčního disku, jde o sluneční světlo odražené Zemí tzv. popelavý svit. |
|
První čtvrť - stáří 7,4 dníMěsíc má podobu písmene D, vychází již poledne a zapadá kolem půlnoci. Jedná se o význačnou fázi, které říkáme první čtvrť. Nastává zároveň jedna z nejlepších příležitostí pro prohlédnutí si Luny v dalekohledu. Na rozhraní světla a tmy se totiž nacházejí útvary poblíž středu měsíčního disku, které nejsou zkresleny šikmým pohledem. |
|
Dorůstající Měsíc - stáří 7,4 až 14,8 dníMěsíc je stále nápadnější, neboť dorůstá a svítí po větší část noci. Právě v tomto období nastává vhodná doba k prohlédnutí kráteru Copernicus nebo Moře dešťů. |
|
Úplněk - stáří 14,8 dníMěsíc dorostl do úplňku, je osvětlená celá polokoule přivrácená k Zemi. Úplňkový Měsíc zpravidla vychází hned po západu Slunce a rychle zalévá okolní krajinu svým kouzelným svitem. Jeho jas se ale zároveň "rozlévá" po celé obloze a nedovoluje sledovat slabější objekty. Za úplňku může za určitých okolností nastat úkaz, kterému říkáme zatmění Měsíce. |
|
Couvající Měsíc - stáří 14,8 až 22,1 dníPo úplňku se hranice světla a stínu objevuje u pravého okraje Měsíce a tentokrát představuje hranici, kde naopak Slunce zapadá. Tma vítězí nad světlem a Měsíc "couvá". Vychází stále později a zapadá až po východu Slunce. |
|
Poslední čtvrť - stáří 22,1 dníVečerní terminátor dorazil až ke středu měsíčního disku - Měsíc je v poslední čtvrti a má podobu písmene C. Vychází až kolem půlnoci a k západnímu obzoru se sklání za denního světla někdy kolem poledne. Opět se začíná objevovat popelavý svit. |
|
Ubývající srpek - stáří 22,1 až 29,5 dníPřed svítáním se však nad východním obzorem objevuje srpek ubývajícího Měsíce. Den po dni vychází později a brzy zmizí v záři vycházejícího Slunce. Nastává nov a začíná nová lunace, nový cyklus měsíčních fází. |
ÚPLNĚK..jak působí na jednotlivá znamení.
Úplněk.
Ten velký zářivý lesklý talíř, co pluje po obloze a ke kterému shlíží mnoho lidí.
Ovlivňuje jejich životy, aniž by si to mnozí uvědomovali.
Úplněk má vliv na odliv a příliv. To víme.
Také na růst květin.
A v neposlední řadě na nálady lidí. (Na tu mou tedy stoprocentně.-))
Víte, že o úplňku stoupá počet sebevražd a dopravních nehod?
Na druhé straně...tento den se rodí nejvíce dětí.-))
Když v den úplňku pijete jen vodu a jíte zeleninu – můžete zhubnout 3 kila.-))
(Tak to vyzkoušeno nemám...já si totiž vždycky vzpomněla, až už byla lednice vymetená.-)))
Hledala jsem, co za triky a tipy k úplňku doporučují "slavní" a našla jsem.
Vědma Marcela Košanová popisuje "úplňkové kouzlo."
V den, kdy je měsíc v úplňku,si na papírek napište tužkou své přání. Dobře si přitom rozmyslete, jak jej budete formulovat. V žádném případě nepoužívejte slova jako "nikdy, navždy" nebo "za každou cenu". To je velmi nebezpečné, protože co dnes chcete "navždy", vám zítra může překážet – takový je život. Potom psaníčko složte a přiložte na srdce – nejjednodušší způsob je dát ho na chvíli do podprsenky.(Pánové tedy...no, však víte.-)) Pak zapalte bílou svíci a s tichou prosbou o pomoc nad ní svůj papírek s přáním spalte.
A jak na jednotlivá měsíční znamení úplněk působí?
Beran – Při úplňku býváte ve špatné náladě, netrpěliví a předráždění. Proto se raději nepouštějte do závažných jednání a důležitých rozhodnutí.
Býk – Hlavou se vám honí nejrůznější nápady a většinou i špatně spíte. Cítíte nespokojenost a toužíte po všestranné činnosti.
Blíženci – Svit Měsíce vás stimuluje a čerpáte z něj vůli i odvahu, je to ideální období pro konkretizaci vašich plánů, ale vašemu odhodlání »jet na plný plyn« vaše možnosti leckdy nestačí.
Rak – Za úplňku se probouzí váš soutěživý duch a začínáte toužit po různých věcech, což někdy může vést až k závisti.
Lev – Býváte ve výborné kondici a především v této době rádi utrácíte za pěkné věci, protože chcete oslnit druhé. Proto se hlavně v tyto dny chovejte skromněji.
Panna – Vaše praktické vnímání života je při úplňku ohroženo a podléháte syndromu opuštěnosti. Proto jste v tento čas náchylní k výstřelkům.
Váhy – Měsíc v úplňku působí obzvlášť silně na vaši citlivou duši a můžete se cítit nepochopeni více než kdy jindy.
Štír – Ztrácíte zábrany a zlo se tlačí na povrch, proto je zbytečné od vás cokoliv žádat. Druzí vás zkrátka nezajímají.
Střelec – Většinou jste při úplňku roztomilí, ale zároveň povrchní. Pokud se druzí nechovají podle vašich očekávání, považujete je za špatnou společnost.
Kozoroh – Snažte se zbavit nepříjemných pocitů z pronásledování a obav z druhých lidí. Při úplňku se často noříte do minulosti a máte sklon vidět vše černě.
Vodnář – Přemýšlíte a hloubáte o všem možném i nemožném a lidi v okolí tím přivádíte do rozpaků. Kladete jim nejrůznější otázky a vyžadujete odpovědi.
Ryba – Za úplňku je nejlepší si vás moc nevšímat, protože vaše rozpoložení je každou chvíli jiné. Luna ve vás probouzí veselí i vlídnost a pak zase velké chmury.
Sluneční soustava
Sluneční soustava je planetární systém hvězdy pojmenované Slunce, ve které se nachází i naše domovská planeta Země.
Soustavu tvoří 8 planet, více než 3 trpasličí planety, přes 150 měsíců (především planet Jupiter, Saturn, Uran, Neptun) a další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy apod. Planety obíhají po eliptických drahách kolem Slunce, které je ve společném ohnisku oběžných elips. Měsíce obíhají kolem planet také po eliptických drahách. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha.
Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří samo Slunce, které svou gravitační silou udržuje soustavu pohromadě. Zbylých 0,133 % připadá na planety a jiná tělesa.